|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako integrální předpoklad své politiky, ale zároveň se jejím prostřednictvím pokouší rekonstituovat společnost znovu jako autonomní dějinný subjekt. Práce...
|
|
Myslet socialismus bez tanků: diskurzivní analýza pojetí a úlohy svobody slova v různých interpretacích československého roku 1968
Stropnický, Matěj ; Bělohradský, Václav (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Postavením svobody projevu v československém roce 1968 do středu svého zájmu, snaží se práce překonat rozšířený interpretační nihilismus jeho významu plynoucí z traumatu způsobeného příchodem vojsk a následnou okupací. Svobodu slova a její úlohu v osmašedesátém - klíčovou pro nové zhodnocení tehdejších událostí - diskutuje autor srovnáváním různých dobových přístupů i od nich odvinutých interpretačních rámců až do současnosti. Mezi ty základní v práci sledované patří: dogmatický přístup odhalující ve svobodě projevu sdělovacích prostředků během Pražského jara organizovaný zdroj kontrarevoluce; reformní pojetí svobody projevu jako nedílné součásti reformy, ale i jako nástroj jejího prosazení, který se postupně reformátorům vymyká a stává se politickou mocí nekontrolovatelnou kontrolou politické moci; realistickou kritiku svobody projevu dotýkající se tématu odpovědnosti novinářů, přeceňujících svou vlastní úlohu; zkoumá postoje nepojmenovaných, tedy nečlenů komunistické strany, kteří využívají svobody projevu k sebepojmenování a ve vztahu k režimu jako ohnisko subverze; a konečně koncepci radikálně- demokratickou, která pojímá svobodu slova jako integrální předpoklad své politiky, ale zároveň se jejím prostřednictvím pokouší rekonstituovat společnost znovu jako autonomní dějinný subjekt. Práce...
|